Tři přípitky.

Josef Kalus

Tři přípitky.
Příteli, komu na cizí půdě připijem nejprv rudého vína ku zdaru, štěstí? Přípitek první náleží vlasti – běda však, běda: na bílé hrudi zlosyn jí klečí do srdce noře pomalu, zvolna vražedný nástroj, by muka její trvala déle, bolest by byla hroznější stokrát. Příteli, komu na cizí půdě připijem potom rudého vína ku zdaru, štěstí? Přípitek druhý náleží synu nešťastné matky: – běda, ach běda, spoutané ruce 29 přihlížet musí na její muka – krutého vraha nemůže ztrestat, zardousit, skolit, vyhrůžně darmo řetězy řinčí. – Příteli, komu na cizí půdě připijem ještě rudého vína ku zdaru, štěstí? Přípitek třetí povznesem moři: vznešené, velké, veleby plné nemajíc mezí před námi dme se v nezkrotné síle vznášejíc vlny k samému nebi, slunci a hvězdám: volnosti svaté úchvatný obraz! 30
Básně v knize Přímořské dojmy a elegie:
  1. Příjezd do Terstu.
  2. V jižním kraji.
  3. Na skalním tesu.
  4. Spadly mi rýmy.
  5. V přístavě.
  6. Miramare.
  7. Na terstském náměstí.
  8. Mořská bouře.
  9. Maják.
  10. Mrtvý pták.
  11. Tři přípitky.
  12. Pro koho moře darmo rodí perly?
  13. Dvě sireny.
  14. Ryba.
  15. Stříbrná luna.
  16. Východ slunce.
  17. V rybářské krčmě.
  18. Jízda do Benátek.
  19. Memento mori.
  20. U granitového sloupu v Benátkách.
  21. Benátské skříně výkladní.
  22. Holubi.
  23. V chrámě sv. Marka.
  24. Pianista.
  25. Dívce s perlami.
  26. V přístavě.
  27. Na ostrově Liddo.
  28. Adrie.
  29. Lastury.
  30. Malíř.
  31. Duha.
  32. Mořská báj.
  33. Před odjezdem z Benátek.
  34. Na lagunách.