Pianista.

Josef Kalus

Pianista.
Na katafalku v stříbrné rakvi cizinec leží ubledlých lící. Na čele bílém bolestnou dumu, na hrdém retu úsměšek trpký. Co vše se dělo v pyšném tom srdci, než uvyklo si mysliti na smrt? Myšlenky jaké hlavou tou táhly, než v resignaci ku ňadrům klesla? Odkud as přišel? Na černé stuze písmem čtu zlatým: Rus, pianista. I pochopím hned, z veliké Rusi co sem jej táhlo, že bylo moře. 56 V snách vidím, chor jak u moře sedá, sleduje tanec vzdmutých vln, vlnek. Jak říká známým, prosívají-li, rukou by sáhl do bílých klaves: „Pozemšťan dohrál, hraje-li moře, nedostižený nad mistry mistr. Slyšte ty škály, jež loudí ze strun, slyšte ten úhoz smělý a vzletný. Teprv, ach, moře povědělo mi, jak neumělý muzikant já jsem!“ – A nedotkl se klaves ni jednou bílými prsty: – Moře mu hrálo! Hrálo mu do snů, hrálo mu tichý smutečný pochod až do záhrobí. 57
Básně v knize Přímořské dojmy a elegie:
  1. Příjezd do Terstu.
  2. V jižním kraji.
  3. Na skalním tesu.
  4. Spadly mi rýmy.
  5. V přístavě.
  6. Miramare.
  7. Na terstském náměstí.
  8. Mořská bouře.
  9. Maják.
  10. Mrtvý pták.
  11. Tři přípitky.
  12. Pro koho moře darmo rodí perly?
  13. Dvě sireny.
  14. Ryba.
  15. Stříbrná luna.
  16. Východ slunce.
  17. V rybářské krčmě.
  18. Jízda do Benátek.
  19. Memento mori.
  20. U granitového sloupu v Benátkách.
  21. Benátské skříně výkladní.
  22. Holubi.
  23. V chrámě sv. Marka.
  24. Pianista.
  25. Dívce s perlami.
  26. V přístavě.
  27. Na ostrově Liddo.
  28. Adrie.
  29. Lastury.
  30. Malíř.
  31. Duha.
  32. Mořská báj.
  33. Před odjezdem z Benátek.
  34. Na lagunách.