Stříbrná luna.

Josef Kalus

Stříbrná luna.
Stříbrná luno, vítězně kráčíš po nebes sklonu jak v zrcadle se zhlížejíc v moři. Tvůj štít plá jasem: viď, krása samá a poesie ti připjaly jej k junnému boku? Ó, štít kdy zvedne pravdy a krásy bloudící lidstvo, obrní ňadra raněná pýchou? Kdy odhodí vše krvavé zbraně, a v světě šírém vítězit bude soucitem, láskou? – Ó posviť lidstvu, stříbrná luno, na bludné dráhy – v moře chyb lidských nasypej jasu! 38