Ryba.

Josef Kalus

Ryba.
V ohromné síni s četnými okny ryb nesčíslné viděl jsem množství různého tvaru a velikosti na dlouhých stolích, ve velkých džberech, i na hromadách bez vody leknout. Kol lid se tísnil, kupoval, smlouval, a prodavači vážili jenom, sekali v kusy: rybový zápach nesnesitelný pronikal všecko. Koupil jsem také – chvilkový rozmar – nevelkou rybu, zmořenou polo vedrem a žízní. V spěchu ji nesu ku břehům moře, abych jí vrátil svobodu, volnost. 35 Když jsem ji vnořil zlehounka do vln, ožila hnedle; poznavši rodný mateřský živel z dlaní jak úhoř vyklouzla hbitě, zálibně ploutví do vody tlesknouc – nezmizela však v tajemné hloubi: poblíže břehu plovala klidně. Marně jsem volal: „Rybář tu číhá – bláhová, utec na širé moře, varujíc sestry před nástrahami člověka-sobce!“ Snad neslyšela: držíc se břehu do nalíčené zaběhla sítě. Rybář se směje, za propitné hned zpět mi ji dává. Pouštím ji znova – Však ona zase jak zpitomělá ku břehu plove; marně ji plaším kaménkem drobným, bojí se velké hluboké vody, zbaběle spějíc v otrocké jařmo. – I mrštím rybou 36 na širé moře daleko do vln, a odcházeje neohlédám se... nechciNechci zas vidět zbabělý její ku břehu návrat... 37
Básně v knize Přímořské dojmy a elegie:
  1. Příjezd do Terstu.
  2. V jižním kraji.
  3. Na skalním tesu.
  4. Spadly mi rýmy.
  5. V přístavě.
  6. Miramare.
  7. Na terstském náměstí.
  8. Mořská bouře.
  9. Maják.
  10. Mrtvý pták.
  11. Tři přípitky.
  12. Pro koho moře darmo rodí perly?
  13. Dvě sireny.
  14. Ryba.
  15. Stříbrná luna.
  16. Východ slunce.
  17. V rybářské krčmě.
  18. Jízda do Benátek.
  19. Memento mori.
  20. U granitového sloupu v Benátkách.
  21. Benátské skříně výkladní.
  22. Holubi.
  23. V chrámě sv. Marka.
  24. Pianista.
  25. Dívce s perlami.
  26. V přístavě.
  27. Na ostrově Liddo.
  28. Adrie.
  29. Lastury.
  30. Malíř.
  31. Duha.
  32. Mořská báj.
  33. Před odjezdem z Benátek.
  34. Na lagunách.