PROSLOV

Bohdan Kaminský

PROSLOV
V omládlé síle, vyproštěný z kouzel, jež zaklely jej kdysi do spánku, z mrákotných snů se národ mladý vzbouzel, když svitla zoře prvních červánků a jako divem zmalátnění prost ten lid zas věřil ve svou budoucnost. A ten, kdo věky spal a kdo byl němý, vstal, promluvil, že žasnul celý svět, a kdo byl cizím ve své vlastní zemi, ten z poroby své hrdé čelo zved’ a víru v duši, nadšení v své skráni, své slavil velké, slavné z mrtvýchvstání. Ó, naši otcové, ó, naše matky, již viděli jste div ten větší všech, zas hrdě zněl váš český hovor sladký, kde dřív jen šeptem ozýval se Čech, a slovem, které z vašich znělo úst, kdo dítětem byl, v obra počal růst. Ó, naši otcové, ó, matky naše, již viděli jste první český ples, když u nás život probouzel se plaše, 61 hle, kolem sebe pohlédněte dnes a radost slzou zakmitne se v oku, jak vyrostli jsme za padesát roků! Ó, naši otcové, ta vaše víra, ta vaše láska v dětech žije dál, to svaté nadšení, jež neumírá, ta vaše naděje, váš ideál – vše žije v nás a svatým žárem svým zahynout nedá nám ni budoucím. 62

Básně v knize Verše příležitostné: