VÝKLAD

VÝKLAD
Fatalismus? Kismet? Drahá paní? Či že možno řídit sudbu svoji? – Jaký že to problem z nenadání hlavičku tu vaši nepokojí? – Povím, co vím. Dáme předpoklady Osudu, jenž důsledky z nich vodí, v jistém smyslu,smyslu jsme pak arci tady kormidelníky svých vratkých lodí. Úsměv? Pardon! Vidím, abstrakta ta jsou vám temna. Pokusím se zjasnit věc tu jinak. Hlava vaše zlatá přesvědčí se, že znám ještě básnit. Tedy: v prošlém letě projeli jste autem Evropu, pouť znamenitá, za vše platí se však, to je jisté, benzin, gumy, dlažebné a mýta. V hotelích pak, vzpomínáte chvíle, když váš muž se s vrchním v hovor dával, vrchní kloně se psal cosi čile a váš manžel cosi předříkával. Manžel váš mu jmenoval jen chody z diner, večeří, oh, vábná jmena, která tužkou vrchního a body v suché cifry byla přeměněna – 21 ty pak sečet, deset procent k tomu – připočet-li jinak něco – kdo ví? – Potom než jste odjížděli z domu, muž váš srovnal účet hotelový. Správce přišel. Muž váš hlásil krátce: pokoj s lázní, noci dvě a dva dny, správce, též se usmívaje sladce, krásnou věc v řad cifer měnil chladný. Světlo připočetlpřipočetl, dávky různé, hudbu v parku, již jste neslyšeli, deset procent ovšem – a ty hrůzné cifry sečet, podal, zpřísněv celý. Co dál? Pranic. Jeli jste jak dříve – benzin, olej, gumy, správka stroje – diner – cifry víc míň spravedlivé – hotel – na to zase cifer roje. Oč vás napálí kdo, časem víte, časem ne. I almužnu též dáte. Vstupné do museí zaplatíte, i v chrám páně. A zas odjecháte. Auto hřmí zas – přejedete kuře nebo slepici – zas cifru řeknou – všecko platit – dík, že není hůře – všecko promění se v cifru pěknou. Návrat domů. Kufry vybaleny – prohlížíte pohlednice zbylé – účty z cesty. Šaty zaprášeny – prádlo v niveč. – Protivné to chvíle. 22 A ten nepořádek doma všude, bůh ví, raděj nedívat se na to! Kuchařka pryč, panská taky půjde, zdali pak ta cesta stála za to! Fatalismus, kismet, drahá paní? Moh jsem trochu ten svůj výklad zkrátit. Osud vyplňuje naše přání, potom poví suše, čím je platit. 23