Upřímnost.

Vojtěch Nejedlý

Upřímnost.
Moudré děvče mělo Jako růže tváře, Jak snih padlý čelo, Oči jako záře; Obraz krásy jisté Byly mravy čisté. Páni z každé strany Valem dobíhali, Aby pěkné panny Lásku vyžebrali, V obět, čím jen vládli, K jejím nohoum kládli. Co mi páni! chcete? Panna promluvila, Jdete domůdomů, jdete! Já jsem vyvolila Za miláčka svého Hocha šlechetného. 76 Šaty premované, Zlato, z perel kvítky, Tváři malované Těší outlé dítky, Dar jen marné šálí, Ctnost se sama chválí. Dívka v lásce pravé Hledá štěstí svého, Její srdce zdravé Žádá muže ctného, Chceli v společnosti Dojít blaženosti. Tak se k mládkům měla Panna nejkrásnější; Krylať krása těla Duši šlechetnější, Proto jako skála Ctnosti věrná stála.