chvíle

Stanislav Kostka Neumann

chvíle
chvíle opovržení, chvíle úzkosti a strachu, jizvy přelidského cítění na latentním nachu, z něhož víra plamenem stále znova tryská, pravda se svým zákonem vzdálená i blízká. křeče strašné epochy musí býti strašné. brání se jen rozsochy třídy samopašné. chvíle zármutku a soucitu s umírajícími plaše. chvíle hněvu zamčeného v ulitu: praskne jako domýšlivost vaše. 42 nadevšímnade vším však znova zas klid těch, kteří vědí. pokosíme budoucnosti klas bez bázně a nápovědí. 43