TISÍC A JEDNA NOC.

Jan Opolský

TISÍC A JEDNA NOC.
Vrátil se koráb dávno oplakaný dnes ze zajetí nahých netvorů, ve městě přístavním táh’ hlahol na vše strany a nocí ploulo množství praporů. Processí díků vyšlo z kathedrály ku tedeum u věčných, černých soch a gloriety všemi zvony hrály, šly matky s rozenci a každý dal, co moh’. Noc indychová opustila lůže, vzbuzené záře okna zalily a s balkonů se sklonily rty, ruce, loutny, růže a smyslné a vroucné profily. A zachráněnci ovinutí dýmy laurové snítky vzali na čelo, pod stromy rozkvetlé šli s milenkami svými a moře shovívavě hučelo....hučelo... 4