RYBNÍK BRAVNÝ.

Jan Opolský

RYBNÍK BRAVNÝ.
Můj mork je ztenčen, bolest jím se živí, dech duše zkrácen jako zimní den, zrak světu vzat, do hlubin vnitra civí, k rybníkům bravným chci být doveden! Lhát důvěru, že vzedme anděl páně k očistě lidské jejich hladinu, jak jiní,jiní touhou upínat se na ně, bled uměle pro tuto vteřinu. Až kýženě se voda potom zčeří, svůj vystavovat theatrální chvat, ty předejít, již vodám těmto věří, však kámen vzít, bych šťastně ke dnu pad’....pad’... 35