JEZERO.

Jan Opolský

JEZERO.
Klekání víry sláblo nad jezerem ve tmavoprázdné hodince, šlo v rozechvění tisícerém zpět k vyloupené dědince. Duch bahen stoup’ a v sítinách se skryly rosolů žabích kluzké zornice a lunné šípy černou vodu pily, všecky se tichým hořem chvějíce. Snil rybák sen a chatrč hnila v křoví i uprchlíkům sotva patrná a v hloubi tůně, kde se marně loví, vyplula mrtvá ryba stříbrná... 6