C’EST BIEN PASSÉE, A JAMAIS PASSÉE...

Jan Opolský

C’EST BIEN PASSÉE, A JAMAIS PASSÉE...
Hrad starošvábský – sloul hradem kulichů – do černých revírů byl jako centrum vsazen, pláč větrů od Rýna, déšť mořský ze severu od šerověků leptaly odbojný jeho kámen. Zpěvavé dubiny kol v odloučení stárly po odchodu všech Valkyr čarujících a medvědi zavilí své skrýše rozjímavé opouštěli jen v hladu okamžicích. Loupežný prapor nad cimbuřím ploval, na dálku odpuzoval zmdlené poutníky a bránil samotu těch, kteří v hradu žili svůj svátek míru zmlklý, veliký. On bílovousý vzdán byl alchymii svou bez únavy nepokojnou hlavou, 30 s ním dítě – anděl z vosku narozený –, jenž ruce lomí kaplí polotmavou... Elixir nenašel a neprobudil zlato, po jeho smrti supi prapor strhli, legendu samoty pak skončil násilnicky svým vpádem na hrad soused kterýs zvrhlý. A osud anděla? – Oh, bože, dávno je to! Tak šedě dávno, že až bolí duše... Drobí se ruiny a smolný soumrak vane v revírech hučavých, jež přemýšlejí hluše. 31
Básně v knize Svět smutných:
  1. NÁLADA.
  2. KDYŽ VYNESLI JEJ...
  3. V SNECH SLÝCHÁM UMDLENÝCH...
  4. DUŠE.
  5. PRASTARÉ LESY.
  6. V MRTVINÁCH...
  7. TUŠENÍ.
  8. V BOUŘLIVÉ NOCI.
  9. ÚSVIT.
  10. VZÁCNÁ CHVÍLE.
  11. OBLOHA.
  12. MARNÁ PÍSEŇ.
  13. TO BYLY NOCI!
  14. ZTRACENÉ CHVÍLE.
  15. HADÍ KRÁL.
  16. IDEA.
  17. DELIRIUM.
  18. V PÁŘE LÍHU.
  19. STESK SOUMRAKU.
  20. ZPĚV NOCI BEZESNÉ A BEZOBLAČNÉ.
  21. OKAMŽIK LETU.
  22. KONEC BALLADY.
  23. C’EST BIEN PASSÉE, A JAMAIS PASSÉE...
  24. U VOD.
  25. ORDRE DE BATAILLE.
  26. VEČER HISTORICKÉHO DNE.
  27. NEPŘÍTEL.
  28. SVĚDOMÍ.
  29. KOMUNA.
  30. ĎÁBELSKÁ SONÁTA.
  31. KRČMA.
  32. V NEMOCI.
  33. POSTNÍ PÍSEŇ.
  34. MILOSRDENSTVÍ.
  35. Tedy, žij dobře v chladu vod,
  36. FINIS.