PRASTARÉ LESY.

Jan Opolský

PRASTARÉ LESY.
Prastaré lesy dýchavé a hřmící kantáty bez textů v únavném kolísání všech šerých kmenů, slitých v kolonády za vlažných větrů od daleka přišlých. Lesy, jež milost udílí a krotí pýchu, těch, již v ně vešli s neodkrytou hlavou, lhostejní slyšet z houštin stmívajících pochmourný švehol ptáka samotáře. Lesy, jež jistě přinutí kde koho sepnout ruce, když z dálných prohlubní cíp měsíčného nebe – stříbrný pramínek se zmítá mezi stromy, – náhrobní lampička, jež vzlyká usínajíc. Sem, mladá krvi, třást se přicházívej! Zde ucítíš, žes šlechetný a dobrý a pohnut rozpláčeš se jako malé dítě nad poznáním své měkké přístupnosti a nad obrázkem černým svaté panny, jež žehná poutníkům, jsouc omývána rosou se snětí tekoucí a sesmutněná štkáním divokých doupňáků, k ní plaše vzlétajících. 8
Básně v knize Svět smutných:
  1. NÁLADA.
  2. KDYŽ VYNESLI JEJ...
  3. V SNECH SLÝCHÁM UMDLENÝCH...
  4. DUŠE.
  5. PRASTARÉ LESY.
  6. V MRTVINÁCH...
  7. TUŠENÍ.
  8. V BOUŘLIVÉ NOCI.
  9. ÚSVIT.
  10. VZÁCNÁ CHVÍLE.
  11. OBLOHA.
  12. MARNÁ PÍSEŇ.
  13. TO BYLY NOCI!
  14. ZTRACENÉ CHVÍLE.
  15. HADÍ KRÁL.
  16. IDEA.
  17. DELIRIUM.
  18. V PÁŘE LÍHU.
  19. STESK SOUMRAKU.
  20. ZPĚV NOCI BEZESNÉ A BEZOBLAČNÉ.
  21. OKAMŽIK LETU.
  22. KONEC BALLADY.
  23. C’EST BIEN PASSÉE, A JAMAIS PASSÉE...
  24. U VOD.
  25. ORDRE DE BATAILLE.
  26. VEČER HISTORICKÉHO DNE.
  27. NEPŘÍTEL.
  28. SVĚDOMÍ.
  29. KOMUNA.
  30. ĎÁBELSKÁ SONÁTA.
  31. KRČMA.
  32. V NEMOCI.
  33. POSTNÍ PÍSEŇ.
  34. MILOSRDENSTVÍ.
  35. Tedy, žij dobře v chladu vod,
  36. FINIS.