FINIS.

Jan Opolský

FINIS.
Opuštěny černé opony, zamknuty mlčící vchody, ze zahrad průvan ztich nevonný, ulehly houkavé vody. Ztraceny barvy marnivé, selhaly vroucí zpěvy v propastné tísni šedivé... Kdy bude den, se neví. Dočtena živlů tajemství, ztráveny poznání záře, ničím se víc juž nerozchví kovové vychladlé tváře. Krev horké lásky pozbyla, stagnace uspává těla, prázdno se chýlí, nastýlá... Kam, duše, kams to chtěla? E: sf; 2004 47
Básně v knize Svět smutných:
  1. NÁLADA.
  2. KDYŽ VYNESLI JEJ...
  3. V SNECH SLÝCHÁM UMDLENÝCH...
  4. DUŠE.
  5. PRASTARÉ LESY.
  6. V MRTVINÁCH...
  7. TUŠENÍ.
  8. V BOUŘLIVÉ NOCI.
  9. ÚSVIT.
  10. VZÁCNÁ CHVÍLE.
  11. OBLOHA.
  12. MARNÁ PÍSEŇ.
  13. TO BYLY NOCI!
  14. ZTRACENÉ CHVÍLE.
  15. HADÍ KRÁL.
  16. IDEA.
  17. DELIRIUM.
  18. V PÁŘE LÍHU.
  19. STESK SOUMRAKU.
  20. ZPĚV NOCI BEZESNÉ A BEZOBLAČNÉ.
  21. OKAMŽIK LETU.
  22. KONEC BALLADY.
  23. C’EST BIEN PASSÉE, A JAMAIS PASSÉE...
  24. U VOD.
  25. ORDRE DE BATAILLE.
  26. VEČER HISTORICKÉHO DNE.
  27. NEPŘÍTEL.
  28. SVĚDOMÍ.
  29. KOMUNA.
  30. ĎÁBELSKÁ SONÁTA.
  31. KRČMA.
  32. V NEMOCI.
  33. POSTNÍ PÍSEŇ.
  34. MILOSRDENSTVÍ.
  35. Tedy, žij dobře v chladu vod,
  36. FINIS.