HADÍ KRÁL.

Jan Opolský

HADÍ KRÁL.
Zde bylo k smrti úzko za noci! Ta černá sluj, v níž kapraď vyhnívala, kam vlét-li pták, juž zhynul bez moci, kde voda zelená se zabublati bála! Na černém písku svinut v křivce sivé král hadí líhal nepohnut a něm, měl oči vražedné a uhrančivé a fosforečný, smutný diadem. A zaklet spal. Juž věčná plíseň v strži zatáhla stěny mrtvým pokrovem, kde žili život zavrhlý jen slepí červi, plži, svůj temný život v hluchu hrobovém. Byl dávno jiný věk juž, dávno jiní lidé, šla chvíle za chvílí, rok za dnem, za týdnem, a čekal hadí králkrál, den proměny až přijde, kdy odloží svůj smutný diadem. Spi slavně dál a nechtěj žádné změně! Je doba studená a pochovala víru a tobě nad slují lká stále, denně, pohanská píseň doubravy a nářek výrů. 20