PTÁCI.

Adolf Racek

PTÁCI.
Pod zamrzlým nebem klikatina přeletavců, bez konce zmatené body upřímných tvorů, odvážných, hledajících, hledajících nesmírně vysoko – – – Zastaralé krásy zasypány sněhem, jen vyschlé zbytky nezlámaných stromů a shluky trní v prázdno němé trčí. – – Nezvyklá krása smrti... Jen přeletavci skřečí a plačtivě fňukají ve výsostech s pudem hledání letí, letí více než za chlebem. –