PŘEDPOSLEDNÍ STANICE.

Adolf Racek

PŘEDPOSLEDNÍ STANICE.
Snad hřích mne posvětí, mne atheistu, jenž v boha nevěří, ni v přírodu, ni v krásu nevěří, ni v ženy slasť, duch prchá mi a hmotu zničit chci! – V nic nevěřím, snad zločin, vina, hřích – – – Co hříchem však? Co pro mne zločinem? Snad výsměch bohu, jímž chci Boha mít, či krádež to, když nemám co bych sněd’, snad krvesmilství pro mne peklo muk? – – – Hm, vražda? – – – Ale koho zavraždit? Zde jeden tyran můj a mučitel, tak toho zabít! Ale to jsem já! To snad by nejvýš ještě povzneslo, však před tím strach a úzkost, lítost mám. – Tož ani zhřešit, bože, nemohu!
Básně v knize De profundis clamavi, non confundar in aeternum:
  1. PÍSEŇ HLEDÁNÍ.
  2. Šílenec zpívá.
  3. Lůza zpívá.
  4. Básník zpívá.
  5. PÍSEŇ PROROCKÁ.
  6. PÍSEŇ BEZUZDNÁ.
  7. PÍSEŇ ALLEGORICKÁ.
  8. PÍSEŇ BEDUINA.
  9. PÍSEŇ SAMOVRAHA.
  10. PÍSEŇ ZMATENÁ.
  11. PÍSEŇ VÁLEČNÁ.
  12. PÍSEŇ METAFORICKÁ.
  13. PÍSEŇ OPILÁ.
  14. PÍSEŇ O ŽIVOTĚ.
  15. PÍSEŇ EROTICKÁ!
  16. 1. O bolestí mých krátké výkřiky,
  17. 2. Dnes ve skaliskách ňader cítím vzrůst
  18. 3. Bolesti vy velké štěstí mé!
  19. O kéž jsem přece jenom básníkem
  20. Resignace, resignace, svaté slovo náboženství,
  21. Co za pekelníka, blba a šílence
  22. Vlasť? – Vlasť. Pojem? – Pojem.
  23. Slávo knihy, poslední vzpružino ztroskotaných,
  24. Kéž zemřeli filosofi a žila filosofie,
  25. Pud spravedlnosti, poslední největší důkaz boha. –
  26. Komické krásno! – Rouhání, lež!
  27. Jen vědět, radost podstatou-li všeho,
  28. SAMOTO!
  29. PTÁCI.
  30. APOSTROFA.
  31. ČASE!
  32. SEM MIŘTE!
  33. TESKNOTA.
  34. BALLADA.
  35. VĚČNÝ DIALOG.
  36. ŽENY!
  37. PÍSEŇ STRHANÁ.
  38. TOUHA.
  39. SRDCE!
  40. PŘEDPOSLEDNÍ STANICE.
  41. ROPUCHO!
  42. 1. Krčma zapadlá, krčma temná,
  43. 2. To bylo málo stran, jež chtěl zde nechat,
  44. ZBYTEK HYMNU NA BOHA.
  45. RUCE.
  46. HLAD.
  47. MOTIV KRAJINNÝ.
  48. ROZJÍMÁNÍ.
  49. MODLITBA.
  50. KVĚTINY.
  51. RADOSŤ.
  52. POE!
  53. KRISTE!
  54. OTÁZKA.
  55. TŘEM V ČECHÁCH.
  56. NA MOTIV: ODI PROFANUM VULGUS...
  57. POJĎ!