VĚČNÝ DIALOG.

Adolf Racek

VĚČNÝ DIALOG.
Pojď, budeme hrát o závratné sázky, ohromná jmění, pojď, budeme hrát! Já nebudu hrát, hodiny bijí, letí čas, já budu pít a budu žít, já nebudu hrát! Pojď jenom, pojď přece hrát, rozbijem’ hodiny, zalezem do sklepa; hleď, čarovný šach, kouzelné karty, pojď jenom, pojď jenom, pojď jenom hrát! 44 Ne, nebudu hrát, Já nahrál se dost, mne znudila hra, já nebudu hrát! Pojď jenom hrát, pojď jenom hrát, vyhraješ statky, vyhraješ jistě, vyhraješ panství, vyhraješ všechno, pojď budeme hrát, pojď budeme hrát! Nu jedenkrát a naposled budu hrát; já prohrál všechno, já prohrál boha, já prohrál lásku, já prohrál štěstí, já prohrál cudnost, šperk ideálů, já prohrál všechno, jedenkrát přec budu hrát! Pitomče, blázne, mrzáku směšný já nehrám s žebrákem, jdi máš-li smělost, jdi v krčmy žít a chlastat já s nahým blbcem nehrám! Jdi, tu máš, víš co – dar – revolver! Revolver spad’ a on se vlek’ a byla noc; on dohrál.