Píseň jarní.

Bohuslav Tablic

Píseň jarní.
Obživené trávníky Opět se mi smějí, Libé v poli vetříkyvětříky Omladěném vějí, Mladé steblo ovsýčka Z země vyskakuje, Mrtvou tichost lesýčka Ptactvo obživuje. Stráně nebem zkrášlené Milost tvorce cýtí, Na trávě se zelené Perla rosy svítí, Květné pastvě bečí vstříc V udolí již stádo, V dešti červů na tisýc! – Aj, vše žije rádo! Pole kvítím oděné Bože, oltář tvůj jest, Léto opět zmladěné Odevzdává ti čest, 9 Vůni jarních růžiček VdečněťVděčněť obětuje, V houšti milý slavíček K tvé cti prospěvuje. Všecko lístí stromové Z vnitřku se pučí, Ptáčků pějí kůrové, Až les míle zvučí. Slunce z světlé vysosti Pole osvěcuje, Každý tvor se s radostí Tvorcy posvěcuje. K tobě já též s vděčností Srdce pozdvihuji, Stvořiteli! s radostí Tebe oslavuji, Květů vznešenější bytbyt, Cýtím jejich krásu, Těším se tvé lásky syt Z podletního času. Milá duše, oslavůj Toho, jehož sýla Tvoří jaro, vypravůj Mocy jeho díla, 10 Z nízké země k výsosti Nebe hvězdnatého, Na perutích vroucnosti Vzleťte chvály jeho.