Píseň ranní.

Píseň ranní.
Jasné slunce, světlo moře, Končí nocy tvrdý sen, 52 Lidem, ptactvu, loukám, hoře Ohlašuje nový den. O! Ty, jenž mu rozkazuješ, Bože dobrý, veliký, Ty mu světla propůjčuješ, Zdržuješ tvor všeliký, Tebou stojí, tebou svítí,svítí Každý slunce paprslek, Tebou roste krásné kvítí, Tebou trvá okrslek. Ty sy y mně s novým dnem zas Nový život daroval, Věku mého prodloužils čas, Bych se v Tobě radoval. Celý svět když otočila Temností svou strašná noc, Y mé oči zamračila, Zemdlela všech smyslů moc, O! jak snadno obklíčiti,obklíčiti Moh mne těžký smrti sen, Moh mi život vyhasyti Prv, než vzešel jasný den. Než Ty, Stvořiteli milý, Osvítils zem v ranní čas, 53 Oči mé se probudily, Spatřily den krásný zas. Oudy těla outlivého,outlivého Nové sýly nabyly, Mocy ducha zemdleného Spáním se mi vrátily. Jakou Tobě za to chválu Vzdát mám, otče, jakou čest? Ach! Ty člověka moc malou Znáš, že stvoření mdlé jest. Přijmi obět díkčinění Od nedostatečného, Tobě píseň k zvelebení,zvelebení Zavzniž z srdce vděčného. Pomoz, Otče, y den tento V pobožnosti stráviti, Bych se mohl, prosým jen to, Vždycky Tobě líbiti.