Káva* a víno.

Bohuslav Tablic

Káva* a víno.
Nebraňtež mi Levantské pít kávy Se smětankou od jalové krávy, ——— * Jiní kafé píší, ale káva slovenštěji zněje. 70 Mějte sobě Liberovy dary, Maje kávu, nedbám na poháry. Světlo duše víno zamračuje, Pamět hubí, vtip mi zatupuje, Káva sylí duše, těla mocy, Kávu pije myslím celé nocy. Káva mozku, krve nezahubí; Víno rozum převracuje v ruby, Káva spícý myšlení mi budí, Káva k básněm milou Múzu pudí. Víno bolest celé hlavy rodí, Hojně pité vodnotedlnost plodí, Káva mdlobu vnitřností hojí, Plaší nemoc, jenž se v těle rojí. Sylné nohy víno podlamuje, K Andělům mne káva pozdvíhuje, Herkulesa víno na zem zráží, K vytřezvení kávy dát mu káži. Jasnost očí víno krví kalí, Z něho plamen v oblíčej se valí, Hubenou tvář káva růžím krásý, Oblíčeje oheň mlékem hasý. Víno jazyk nemotouněmotou mi raní, Opilce řeč, krok y pohled haní, 71 Kávu pije bystrým okem hledím, Jako řečník v parlamentu sedím. Šekspír básně kávou vtip sy brousyl, Její mocy vznešený Póp zkusyl, Božský Voltér nektar kávy pívalpíval,* Při ní Klopštok Mesyáše zpíval. Výland, chlouba německého světa, Kávou dožil Nestorova léta, Voss ssylen Luizádu stvořil, Ní y Géte krásné básně spořil. Kávy y mně štědře nalévejte, Krev y mozek ní mi rozhřívejte, Kávu pije božským ohněm hořím, Pomocý Muz milé básně tvořím.