Urozenému Panu Pavlovi Synkentálerovi, radnímu Pánu v Šťávnicy.

Bohuslav Tablic

Urozenému Panu Pavlovi Synkentálerovi, radnímu Pánu v Šťávnicy.
Nedbej, když tě rota zlostných haní, Nebeský duch nespočívá na ní, 43 Jejich hlavy oblak hanby kryje, Slunce slávy na tvé čelo bije. Opasuj se k zmužilému boji, Když se lháři proti pravdě rojí, Neviny braň, ješto v slzách zplývá, Zjev lest, když se pod plášť pravdy zkrývá. Často nesmí ctnost ust otevříti, Velí nahá hladem, zymou mříti, Nespravedlnost potem nuze tyje, Pyšně v právích člověčenství ryje. Zastupuj lid v těžkém manství živý, Otáčí ho pijavic houff lživý, Střebajícých chudých syrotků krev, Presujícých vdovy do samých střev. Nikdý nejsou krve nuzných syti, Vztekají se tygrysové lití, Zuby skřipí, pysky jak had sypí, Z zlořečené huby jed jim kypí. Pouty, žalářem y kyjem straší, Spravedlnost z soudnic vlasti plaší, Palaše sy na nevinnost brousý, Zlám je, ať ctnost ochrany tvé zkusý. Zlato, stříbro u nich pravdy cena, Chudoby pře bývá utracena, 44 Zkřivděná ctnost hořké pláče leje, Černé srdce jí se zlostně směje. Znamenej dni, jichž ti přeje nebenebe, Láskou, Bohu připodobní tebe, Zdvihni ctnostné křivdou potlačené, Utři tváři pláčem urosené. Slzy vděčných přijmeš za odměnu, Dražší zlata, perel mají cenu, Ty tě poctí v černé země lůnu, Víc než Mocnář ctěn jest na svém trůnu.