Výstraha před chlipností.

Bohuslav Tablic

Výstraha před chlipností.
Odporovat chlipné žádosti Budiž denně, milá mladosti, Snažná tvá a moudrá péče, Utíkej před jejím lákáním, Svázý srdce pochlebováním, Její radosti jsou leče. Zbytečného pití, jedení Chraň se, ujdeš k hříchu zvedení, Přítelem buď střízlivosti, 75 Uč se, jakbys sebe přemoct měl, Zbraň sy zvůle, jižbys požit směl, Panůj nad svou smyslností. Nepanůjž tvé oko nad tebou, Tělo odkryt styď se před sebou K žádosti zlé uhašení; Neslyš plzkých žertů vtipáčků, Hledej v lůně ctnosti miláčků Vtipným žertem vyražení. Pilnou prácy věrně konati, Tenata jest hříchů trhati, Do nichž špatný lenoch vázne; Ohraď ctnost svou pracovitostí, Ujmi sýly chlipné žádosti, Nedávej jí chvíle prázné. Budeli tě k hříchu vábiti, Hleď se jejím vnadám brániti, Než se do srdce ti vryla; V početí ji snadnoť udusyt, Tíž se o to potom pokusyt, Když se v ňadrách vkořenila. Často nevinnosti podobou, Přátelství se krásý ozdobou, Tobě propast známa není; Delší obchod tebe smělejším, Činí v lásce denně vřelejším, Tak se láska v chlipnost mění. 76 Byťbys pak se skutkem nezkalil, V bahno hříchu hned se nezvalil, Zdaž v tvém srdcy hříchu není? Jeli hřích jen zlého páchání? Ach! y žádosti zlé chování Hřích jest, y zlé pomyšlení. Cytedlné ti srdce odpustí, Pro stud v hřích se ještě nepustí, Tajně však ho předce žádá; Domníváš se dosti sylným být, Myslíš: v mále mohu pochybit, Až tvá ctnost tak posléz padá. Žádosti tě mohou znectiti, Prv, než sy je mohl zplniti, Přestupuješ povinnosti; Jestli před hříchem se nestydíš, Rozumem se moudře neřídíš, Můžešli se chlubit ctností? Jestli zdáš se sobě klátiti, Musýš stále na to mysliti: Čisté srdce štěstí vrch jest! Jestli nevinnost se utratí, Jak živ se mi více nevrátí, Zhynulať mi života čest! 77 Mysliž často: svazky chlipnosti,chlipnosti Před svědomím vždy jsou mrzkosti, Před světem jsou hanba lidí. Kdybych pak y v husté temnosti Ohavnosti ukryl chlipnosti, Bůh můj dobrý předc mne vidí. Chlipnost krátí léta života, Dlouží, blaží život čistota, Chlipnost lidi raní, moří; Chcy sy zdraví svého chrániti, Bůh ty hrozý zase zkazytizkazyti, Jenžto jeho chrám tu boří. O jak květla mladost přemilá, Dokud ctnost ji vedla spanilá, Již se čerstvost její tratí! Porušenost hyzdí její tvář, Krásu její přivedl hřích v zmař, Tak hle ctitelům svým platí! Tak mstí chlipnost na nestydatých Později, neb spíš zlost činů nesvatých, Tresce přísně bez milosti, Nýbrž trápí skutky ohavné Celý život lidi nemravné,nemravné HanbuHanbou, nouzý, chůravostí. 78 Chlipnost rozum, srdce zemdlívá, Chuti k dobrému ní ubývá, O čest lidi připravuje. Pod břemenem lstivých žádostí,žádostí Padá člověk s vrchu hodnosti, K hovadu se ponižuje. Utec tedy s cesty chlipnosti, Bdiž, a volej k boží milostímilosti, Pros za moudrost v pokušení, Třes se před prvním hned kročením, Ostatní jsou učinenaučiněnanim,nim K tvému hříchům podmanění.