Manželství.

Bohuslav Tablic

Manželství.
Krásné Panny, mladence jen Svaté blaží manželství, Mračný věku jasní jim den, Milé tvoří přatelství. ——— * Můž se zpívati jako: Já nevinná se kochala &c. 62 Přebolestná lásky muka Neženaté sužuje, Blaze těm, jež svatá ruka U oltáře spojuje. Za mládency svobodnými Podezření chodívá, Za Pannami nevdanými Pomluvu svět vodívá; Panna za miláčka vdaná Žije v svatém pokoji, Nermoutí ji světa hanahana, Utržek se nebojí. Samota ctnost utěšenou Často k hříchu navázý, Mladost ještě nezkušenou Snadnou k pádu nacházý; Muž v ctné ženy společnosti Hájí zlaté neviny, Okušuje blaženosti V spolku milé rodiny. Bez manželky dlouhá chvíle Trápí muže mladého, Netěší ho kratochvile,kratochvile Bez pohlaví krásného; V manželčině spolku minou Dlouhé roky, jako den, 63 Bídy v okamžení hynou, Jako v nocy strašný sen. Manželství nám růže stele V cestu věku zemského, V společnosti kráčím směle, Neděsým se ničeho; V samotnosti mysl tvoří Hrůzyplné obrazy, Cýtění ctné v srdcy moří, Víže lásku provazy. Manžel s manželkou ctnou dělí Sladkou radost, hořký kříž, S ní se míle rozveselí, Když ho tlačí smutku tíž; Neženatým tesknost seje V duši smutná samota, Manželka med v srdce leje, Blen mu sladí života. Při ženě muž méně cýtí Nedostatku chudoby, Láska srdce jeho sýtí, Těší pod jhem poroby; Jednomu jest těžké bříměbřímě, Jež dva nesou snadněji, A když jeden v prácy zdříme, Pobdí druhý volněji. 64 Jako ptáček se samičkou Sladké lásky požívá, Tak y muž s svou holubičkou Rozkošemi oplývá; Nedalby jí za celý svět, Na kraj světa šelby s ní, Jemu vadne mladosti květ, Když své bez ní tráví dni. Ženin muže upřímého Hořký pláč v hrob sprovázý, Svatě památku ctí jeho, Kochání v ní nacházý; Když věk její zemský zhyne Nevidomě, jako dým, Její láska nepomine, Věří, že se sejde s ním.