Epilog.

Epilog.
Já zpívám jen, že zpívat musím, a protiven mi každý vděk: bil Žižka se, že bít se musel, a já jsem Žižkův potomek! Já smáčím péro v srdce lidu a píšu v knihu života: a takž můj zpěv, jak zvykem bývá, se v záři citův nemotá. Však nechci lavřín, jenž rád zetlí, chci život prostý, bez ozdob a po vykonání ctných prací jen klidný ve vlasti chci hrob. 161 Připomenutí.
Dušičky. Zakládá se na pověsti, že dohořívající knot svíčičky jest duše milého nebožtíka, za nějž obětujeme. Nebeklíč. Název ten má modlitební kniha, již nejčastěji nalezneš u českých rolníků a neodcizených rodin měšťanských. Vzadu na prázdných listech bývá obyčejně zapsán rodokmen rodiny a někdy i jiné pamětihodné události. Pokuta za zrušený slib. Podkladem jest známá pověra od básníkův téměř všech národův vzdělaná, že těla, dlouhá léta v hrobě ležící čarováním mohou ven vyvedena býti. Porovnej Sušila 112. I modlitbou může se to státi, kteréhožto posledního způsobu použil Erben ve své „Svatební košili.“ Srovnej: Čas. čes. Mus. r. 1863, str. 9. Návštěva z hrobu. Zakládá se na pověře národní, že šestinedělka, jenž umřela před úvodem, navštěvuje z hrobu svého v noci děťátko své, při čemž je koupá, zavíjí a kojí. K tomu účeli kladou v některých krajinách českých v noci ke kolébce vanu s vodou a houbu. Návštěvy ty trvají jen v šestinedělí a kdo spatří šestinedělku, prý umře. Srovnej: „Pověry národní v Čechách“ od J. V. Houšky, Čas. čes. mus. r. 1853. Javor. Idea z národní pověry, že člověk čárami a zakletím proměněn může býti v zvířata, rostliny a neživé věci zakletím až do náhodného osvobození. S touto proměnou může býti i polovičná proměna spojena, v níž dělí se osoby o život s jinými tvory. O zeleném javoru viz Sušila 146 a v celku porovnej pověst o vrbě z Bydžovska, již vzdělal Erben. Konec srovnej s podáním Srbův o stromích sěnovitých (stínovitých). O kouzlech svatojanské noci přečti připomenutí Douchovo k překladu Svatojanské noci Shakespearovy. Zlatý ženich. Studie ze skutečného života. Poznal jsem jej před mnohými lety v údolí mezi Roztoky a Kladnem ve vsi o pouti. Zajisté že asi už dávno hnije. I Mudrlant je studie ze života. Vězeň; má podklad historický, viz Kroniku Turnovskou, uveřejněnou v Boleslavanu 1862.
162