MODLITBA K ŽIVOTU.

MODLITBA K ŽIVOTU.
Zdráv buď, můj živote, veliký, silný a vítězící, slzami radosti splácím ti povinnou daň, když v šeru večerů vonících růžemi v ruce své chvící nábožně beru bílou a chladnou milenky dlaň. Ty ruce bílé, jež často mi laskavě hladily vlasy a budou jednou z měkkého těsta chleba hníst, z těsta, na něž si na polích sebraly nazlátlé klasy, ty ruce bílé, jež radostně zhnědnou, bych měl co jíst. Ty ruce bílé, jež přitisknou k ňadrům tvář mého děcka, by mohlo, ručkama hmatajíc, mléko z nich hltavě pít, ty ruce bílé, v nichž v úžasné, zázračné chvíli té všecka laskavost země a dobrota její bude se chvít. Pod tvým jhem radostně procházím, když líbám milenku na rty, které mu první položí do úst sladký mé řeči zvuk, když líbám hebké tmavé vlasy s opojnou vůní nardy a cítím srdce, jež první živit je bude, horečný tluk. 43 Živote, veliký, silný a vítězící, modlím se k Tobě – otrok i milenec tvůj. Nad naší láskou dobrotiv stůj, milostiv v ochranu přijmi Ji, mne – a jednou i moje robě, jako pán nejvyšší nad námi ruku drž, živote – Můj! – 44