SLOKY.

Jan Vrba

SLOKY.
Po dešti bylo, západ zlatem plál, bříz větve plály jak zelené stuhy, a vonící a kvetoucí strom stál pod dlouze sklenutým obloukem duhy. Svlaženým krajem bezhlasý klid táh’... Mžilo mi v očích a stiskl jsem brvy... Krůpěje deště zářily v křovinách, hořely na květech sluneční krví. 72