Návrat od moře.

Josef Pachmayer

Návrat od moře.
Na vlnách duše má zůstalazůstala, vítá ji, vábí cos’ k České zemi? Moc, která v její kdy v tiché lemy Oceán pyšný by vtěsnala? Duše má na moři zůstala. Čím mezím blíž, tu slyším víc, jak plakala v dáli kdes matka má za chladnými zděmi. Vidím, jak sirá a ve siré zemi ruce své za mnou ach vzpínala! Siro je, siro je v české zemi. A vlny ne šumění, šelest jen líp do hrobu zpívá tam tatíčku mému: duch však můj bouřlivý oceán stiší kdys líp! Vlny zda přehluší v bouřném svém roji hroudy zvuk v vzpomínkách bijící na rakev první kdys lásky mojí? Na moři duše má zůstala. Srdce mé dávno spí v České zemi. 13