Na růvek Iljušky.

Na růvek Iljušky. (Skonal za naší pouti v cizině, nehýčkán v smrti matičkou svojí). 15. IX. 1910.
Dušička tam na hřbitůvku ode křížku ke křížku jen letí, volá, touží: „Matičko má, kde jsi? Políbiti přijď mne aspoň, dříve duška k nebi neodletí!“ Dítě volá – tma a ticho kolem – – volá, touží – matičky zde není – Vzdech teď – matičky jen touha spěje ku dítěti? Zde však nad rovy jen větru ševelení. „Duše jiných dětí, hvězdičky vy maly: kde je matka moje? Hledejte ji, hledejte, třeba v celém světě, že tu dítě její čeká políbení – – –“políbení – – – „HvězdičkyHvězdičky vy maly, máť moji hledejte! Svitem svojím čistým ke mně ji přiveďte. Když ji nenajdete, ani s výše svojí, Pána Boha sama Matička kde moje? – se optejte!“ 109 Dítě volá – tma a ticho kolem – volá, touží – matičky proň není – Vzdech teď: matičky to touha spěje ku dítěti? – Tu však nad rovy jen větru ševelení. – – 110