V srpnové noci 1908.

Josef Pachmayer

V srpnové noci 1908.
(Sestoupil jsem do velikého parku. Měsíc vyšel, z mraků vyšel. Přede mnou pláň táhla se v bílém svitu. Psal jsem verše tyto na bílou stěnu domu Tvého. A potom zašel jsem v pláň, kráčel jsem v nedohledno, v nekonečné světlo. A za sebou slyšel jsem lehounké kroky duše Tvojí....Tvojí...)
Měsíc jen se chvěje, moře světla střás, dnes ó se mnou pojď již, duším bude snáz! Ze snů půjdem ve sny, zajdem ve snů říš, nevraťme se z říše té sem nikdy již! 50 MILADA.