Tys plakala...

Josef Pachmayer

Tys plakala...
Já odešel – Tys plakala, o moje zlaté dítě! Kéž bych Tvůj osud tkáti smělsměl, já utkal bych ho do perel a v samé zlaté nítě! Ó žel, ó žel, do démantův co, do perel, když slz Tvých drahokam já nesetřel! Jaks plakala, má světice! Co trpí, vím, Tvá duše, však věz, já dvakrát tolik protrpěl: i Tvůj já se svým nesl žel a mrak před Tebou zřím v tuše! Ó žel, Ó želó žel, že v líc, v níž jenom lesk perel by skvíti měl, tak často v ní jen hořkých slzí plam se pozaskvěl! 81