BĚLOHORSKÝ SONET.

Vojtěch Martínek

BĚLOHORSKÝ SONET.
...Už poslední dav stojí Moravanů. A praví Šlik: „Jsme smrti oběti! Nuž, aspoň mužně, když jsme prokleti, my uvítejme smrtící teď ránu!“ V ráz pohledy všech teskně v dálnou stranu za hory, lesy, nivy zaletí, na ženy myslí, matky, na děti, na hájů doma šum, na plochy lánů. Óh, kterak toto vzpomínání bolí! A Moravané na umrzlém poli v těsnější tiše srazili se tlum – – ...a na bojiště tma když modrá klesla, jich padlých krev se těžkým mrakem nesla ve vítězného vojska Tedeum...