Ó BLAHOSLAVENÍ...

Vojtěch Martínek

Ó BLAHOSLAVENÍ...
Ó, blahoslavení, kdož máte lásku, však třikrát blahoslavení, kdož máte nenávist... Jest láska smírná, hříchy promíjí a do bodláčí vplétá liliji a tlumí bouřné duše záchvěvy a učí vítat ránu s úsměvy, má záři v snivých zracích modravých, má v kadeře vtkán čistý květů sníh, jde důvěrně a s jasem na líci a skromně tak jak dítě bloudící, jež zapomenuto a samo jest kdes v města ruchu, v labyrintu cest. Jest láska jako dívka unylá, jež za milencem pozdrav posílá, jíž v samotách se touhy rozvlní a teskným chvěním nitro naplní, jež věří, pták že štěstí prchavý též sladce zašumí jí u hlavy, 60 jež nežaluje, ale z ticha sní, jak dálné obzory se vyjasní... Však nenávist je přízrak krvavý, jenž všecky cévy v těle rozžhaví, jenž rudým květem city oplítá a dávnou krev a rány počítá, ty rány tvrdé, které padaly kdys ze zlých dlaní na trup zoufalý, kdy ruka byla slaba k odvetě, jež jitřily se léto po létě... Ten soudce přísný čítá rány ty, jichž jizvy dosud v těle vyryty, jež nezcelené již se nezcelí, v nichž výsměch tlí jak jiskry v popeli, že duše chvěje se, když vzpomene si na rány ty těžké, nemstěné... A nemilosrdný ten soudce, nenávist, zná dobře, dobře v starých účtech číst a ví, co ještě nesplaceno všech je položek těch dávných na účtech, a ví, že k pomstě ruce rozchvělé nic nezmohou, jen svaly z ocele, a ví, že musí v súčtování den dluh každý z minula být zaplacen, že nesmí padnout jedna miska vah a zmizet v zapomnění hlubinách... Óh, účtování... Vy dávné přízraky a minulosti stíny, jak hledíte, ó, rcete, v dnešek nehostinný? Vy stíny s krví otrávenou, tělem zmučeným, vy stíny, jejichž touha ubita, jichž duše prošla pekla žárem plamenným a jejichž tkanovím žluč rozlita, 61 vy stíny křižované, s probodaným jazykem a srdcem vyprahlým a vyssátým, vy stíny hovořící o bezpráví velikém, a žalující nad osudem zlým, ó, řekněte, vy stíny dávné, z vašich bolestí co volá k nám, v ten prázdný dneška vír, co z korun vašich trnových nám může vykvésti, zda kletba, výčitka či tichý mír? – – – Ó, blahoslavení, kdož máte lásku, však třikrát blahoslavení, kdož máte nenávist... 62 OBSAH:
I.
Ithaka5 Milíč7 Kostnická episoda10 List11 Jeroným13 Před bouří15 Domažlice17 Scéna vítězná19 Z cest dalekých21 Augusta23 Societas Jesu24 Marianská legenda25 Bělohorský sonet29 Buď pozdraveno29 Konvertita30 Martinic34 Cena37 Chór z dramatu39 A. D. 172943 Výklad přírodopisný45
II.
Jak v tichém příbytku49 To smutek největší50 Písnička52 Jsou rány53 My máme bratry vzdálené54 Pohádka o starých pergamenech55 Dialog57 Ó blahoslavení60
E: av; 2006 [63]