MY MÁME BRATRY VZDÁLENÉ...

Vojtěch Martínek

MY MÁME BRATRY VZDÁLENÉ...
My máme bratry vzdálené, ti dlouze umírají, a umřít nemohou, jich sten se nese stlumen v kraji, tak ošklivý, jak lkají umírající. Zní skřipot zubů bolestný – jak hnusné umírání! Proč nezemrou? Proč ruší nás ti bratří utýraní? ...A okna zavřeme a uši zacpěme! A nelze ani zvednout číš a nelze zahrát k tanci! 54 Ten nářek smrti příšerný zní tvrdou dissonacídissonancí! Proč nezmlknou? Proč do světa svůj křičí žal? My máme bratry vzdálené, ti dlouze umírají, a hlasy jejich, samá krev, nám duši rozdírají, tak ošklivé, jak lkají umírající.
Básně v knize Cesty:
  1. ITHAKA.
  2. MILÍČ.
  3. KOSTNICKÁ EPISODA.
  4. LIST.
  5. JERONÝM.
  6. PŘED BOUŘÍ.
  7. DOMAŽLICE.
  8. SCÉNA VÍTĚZNÁ.
  9. Z CEST DALEKÝCH.
  10. AUGUSTA.
  11. SOCIETAS JESU.
  12. MARIANSKÁ LEGENDA.
  13. BĚLOHORSKÝ SONET.
  14. BUĎ POZDRAVENO...
  15. KONVERTITA.
  16. MARTINIC.
  17. CENA.
  18. CHÓR Z DRAMATU.
  19. A. D. 1729
  20. VÝKLAD PŘÍRODOPISNÝ.
  21. JAK V TICHÉM PŘÍBYTKU...
  22. TO SMUTEK NEJVĚTŠÍ...
  23. PÍSNIČKA.
  24. JSOU RÁNY...
  25. MY MÁME BRATRY VZDÁLENÉ...
  26. POHÁDKA O STARÝCH PERGAMENECH.
  27. DIALOG.
  28. Ó BLAHOSLAVENÍ...