ADAGIO

Jan Karník

ADAGIO
Nerušte písně večerní, zvonem zní z tůně jezerní. S ranou, již dnešek zasadil, nechoďte na soud hrdelní. S perutí běli panenské před brány vzleťte edenské – za vámi truchlé sklepení, kde vaše cely vězeňské. Klekněte v kůru cherubů na bílé řízy ovrubu, slavíce s věčným Tajemstvím vteřinu svatých zásnubů. A když se s výšin vzkříšeni vrátíte bez skel mámení, rozhlaste tichem soumraku: zde ruka má – všem k smíření! 27