Čím víc, tím líp.

Hynek Grunert

Čím víc, tím líp.
Čím víc, tím líp, tak jedno nás přísloví staré učí – a že je tomu v skutku tak, zkušenost za to ručí. I proto také v přísloví tom neshledávám vadu a povím ihned na důkaz několik pěkných pádů. DomovníkDomovník, který za noci častokrát musí jít opozdivším se partajím dům rychle otevřít, hubuje, bručí na všecko, šesták když se mu dá, však ráno, když ty šestáčky si klidně počítá, tu praví, udat chtěje vtip, inu: čím víc, tím líp! A rovněž holič, který se naběhá celý den, by mnohý jeho abonent byl řádně oholen, 27 jak domovník též zabručí, že šesták mu jen dán – však v sobotu, když sčítá toto, tu zvolá: – to jsem pán! ZříZří, šestáček že k šestáčku je dohromady vícvíc, a že čím vícvíc, tím lépe je, pak slyšíme ho říc. Mladý pan doktor vesele u okna doma seděl, a kouře drahé cigárko, do dáli upřen hleděl. Chválil sisi, že dost vydělá, že léčí velmi hbytě a že zachází s nemocným vždy velmi ostražitě. Kdos smál se mu, že pacient mu zhynul ještě každý – a že na místo léčení on dopouští se vraždy. A měl pak radost velikouvelikou, že vtipem tím ho skříp – leč on dí mu: „nechťNechť umírajumíraj, čím mře jich víc, tím líp!“ U silnice flašinetář jak někoho jít zočí, ihned se kliky uchopí a vesele ji točí; ač po krejcárku dostává, přec vesele se tváří, neb po krejcaru třeba jen můž’ zlatka být v kapsáři. Čím víc, tím líp, jen chutě dál a veselou si pozahrál. Baletka do divadla jdejde, s ní galán vyšňořený 28 a z divadla kdy vycházívychází, tu jiný připravený a třetí zase k večeři ji po divadle vodí a čtvrtýčtvrtý, jak se domnívá, ji také neuškodí – a každý nosí klenoty a darů až až běda, kdež ona za to za všecko než lásku, více nedá – a přání její jediné by na světě jen bylo, by do počtu se galánů jen hodně rozmnožilo! Neb čím víc, tím líplíp, seznala a důkaz dává světu svým lesklým sperkemšperkem, šatama, ta dáma od baletu. I já, co toho týče se, jsem egoistou trochu, leč mám jen přání jediné, jež tropí mi vrtochů. Rád bychbych, byste mi tleskali,tleskali za mnohý tento vtip, jen hodně prosím – hodně jen, neboť: čím víc, tím líp! –
Básně v knize Šaškonády:
  1. Co páni jsou!
  2. Amor a lakomec.
  3. Šáteček.
  4. Babička.
  5. Útěcha malých.
  6. Chvála prostředních.
  7. Chvála velikých.
  8. Co bych si přála.
  9. Účinky a příčiny.
  10. Ideál a skutečnost.
  11. Xantippa.
  12. Čím víc, tím líp.
  13. Novověký Adam.
  14. Alespoň líznout.
  15. Piják.
  16. Slib.
  17. Na Sahaře.
  18. Nad mrtvolou.
  19. Před plesem, o plesu a po plesu.
  20. Z vojenčiny.
  21. Tři krejčíkové.
  22. Proč? – proto!
  23. Z veršů bláznivého Karlíčka.
  24. Z Paříže.
  25. Jablko nepadne daleko od stromu.
  26. Také v nebi?
  27. Ty naše doutníky.
  28. Po plesu.
  29. Mé milce.
  30. Sídlo štěstí.
  31. Tajůtajemná samovražda!
  32. Ó, že není!
  33. Hajman Lövi.
  34. Žalostná píseň
  35. Nu, kdo by to byl řek’?
  36. Ach, jak marná –
  37. Vše jedno.
  38. Lehká pomoc.
  39. Z vděku.
  40. Nemožnost.
  41. Čeho třeba.
  42. Cena ženy.
  43. Manželovo přání.
  44. Samota.
  45. Ta pravá.
  46. Nezasloužený koš.
  47. Nemilý titul.
  48. Běda.
  49. Chyba.
  50. Pavlinka.
  51. Podivno!
  52. Alliance.
  53. Lehká pomoc.
  54. Nepravé porovnání.
  55. Strážce cnosti.
  56. Patrný nedostatek.
  57. Galantní.
  58. Pobožná.
  59. Stálost.
  60. Pouze.
  61. Pravda.
  62. Proto.
  63. Upřimné vyznání.
  64. Manželův kříž.
  65. Škoda.
  66. Plodnému spisovateli.
  67. Povzdech herce.
  68. Jindy – nyní.
  69. Pobožný.
  70. Dobrá rada.
  71. Šťastný choť.
  72. Vzorná křesťanka.
  73. Slovo a čin.
  74. Trn a růže.
  75. Hrdina.
  76. Starému manželi.
  77. Naši herci.
  78. Pobožné staré panně.
  79. Manželství.
  80. Zbožné přání.
  81. Stesk.
  82. Mé drahé.
  83. Příčina.
  84. Kázaní.
  85. Pravda.
  86. Přání.
  87. Proč?
  88. Bližní.
  89. Jak je líbo!
  90. Poslední vůle.