Nad mrtvolou.

Hynek Grunert

Nad mrtvolou.
Hle tu se číše pění, sbor hostů kolem stolu – a přec – to k víře nenínení, že nářku tu a bolu! Ach, slza máčí líc, už jí tu není víc – mé srdce mocně bijebije, jako když tryskem klusá, zde leží, víc nežije, zabitá chudák – husa. Co malé house z mládí jí celovala matka, tu líbá jí a hladí, jak ostatní housátka – travičku dobrá máti,máti učí jí pojidati; a je-li kdesi v sadě, tu všady i ve všem jak doma ve posadě jest jí vždy příkladem. A takž jí jako snové, dětinného ach ráje, uplynou žití dnové – již dorůstá a zraje. A její konání,konání pouhé štěbetání. Již housátko to milé počíná nabývati a peří pěkné bílé co husičku je šatí. Ale v tom z nenadání,nenadání již ozbrojená rukaruka, an se venku proháníprohání, mu chystá hrozná muka – 41 a v ruce této nůž,nůž se pozableskl juž. Na sklonku její žítí, jeť vykrmená vhodvhod, se světa musí jítijíti, jediný stačí bod! Co vězně ubohého je kuchynský ten kat sevře do klína svého – nic platno naříkat – a po malé práci již dokrvácí. Když pak šťastnější husy ve smutku tu a pláčípláčí, tu ona ještě musí se péci na pekáči. Buď tobě klidklid, ty milá, zaváníš líbě nám, tys povždycky mi byla na školách k odměnám, jak přišlo ku examenexamen, tu bylo se mnou amen. Že hloupá jsijsi, tak praví o tobě vůbec lid, však chápe se jak dravý kdekoliv tebe zřít, pečenou někde ráčí dlít na pekáči. NužeNuže, pánipáni, vzhůru sklínky, na zdraví pijme husy té přípitek ten jedinký, a věnce z zelí uvité. Jeť ona, abych zkrátka řek’řek’, přeslavných předků potomek – nechť jazyk můj již zvěstuje vám shromážděnímshromážděným kolem stolu, 42 že husám pouze děkuje Řím,Řím zachránění kapitolu.
Básně v knize Šaškonády:
  1. Co páni jsou!
  2. Amor a lakomec.
  3. Šáteček.
  4. Babička.
  5. Útěcha malých.
  6. Chvála prostředních.
  7. Chvála velikých.
  8. Co bych si přála.
  9. Účinky a příčiny.
  10. Ideál a skutečnost.
  11. Xantippa.
  12. Čím víc, tím líp.
  13. Novověký Adam.
  14. Alespoň líznout.
  15. Piják.
  16. Slib.
  17. Na Sahaře.
  18. Nad mrtvolou.
  19. Před plesem, o plesu a po plesu.
  20. Z vojenčiny.
  21. Tři krejčíkové.
  22. Proč? – proto!
  23. Z veršů bláznivého Karlíčka.
  24. Z Paříže.
  25. Jablko nepadne daleko od stromu.
  26. Také v nebi?
  27. Ty naše doutníky.
  28. Po plesu.
  29. Mé milce.
  30. Sídlo štěstí.
  31. Tajůtajemná samovražda!
  32. Ó, že není!
  33. Hajman Lövi.
  34. Žalostná píseň
  35. Nu, kdo by to byl řek’?
  36. Ach, jak marná –
  37. Vše jedno.
  38. Lehká pomoc.
  39. Z vděku.
  40. Nemožnost.
  41. Čeho třeba.
  42. Cena ženy.
  43. Manželovo přání.
  44. Samota.
  45. Ta pravá.
  46. Nezasloužený koš.
  47. Nemilý titul.
  48. Běda.
  49. Chyba.
  50. Pavlinka.
  51. Podivno!
  52. Alliance.
  53. Lehká pomoc.
  54. Nepravé porovnání.
  55. Strážce cnosti.
  56. Patrný nedostatek.
  57. Galantní.
  58. Pobožná.
  59. Stálost.
  60. Pouze.
  61. Pravda.
  62. Proto.
  63. Upřimné vyznání.
  64. Manželův kříž.
  65. Škoda.
  66. Plodnému spisovateli.
  67. Povzdech herce.
  68. Jindy – nyní.
  69. Pobožný.
  70. Dobrá rada.
  71. Šťastný choť.
  72. Vzorná křesťanka.
  73. Slovo a čin.
  74. Trn a růže.
  75. Hrdina.
  76. Starému manželi.
  77. Naši herci.
  78. Pobožné staré panně.
  79. Manželství.
  80. Zbožné přání.
  81. Stesk.
  82. Mé drahé.
  83. Příčina.
  84. Kázaní.
  85. Pravda.
  86. Přání.
  87. Proč?
  88. Bližní.
  89. Jak je líbo!
  90. Poslední vůle.