Novověký Adam.

Hynek Grunert

Novověký Adam.
Seděl jsem se svou milkou jednoho večera v malé tiché komůrce v hovoru za šera. Byla mi blahou chvíle, kterou jsem u ní dlel; já žil a toužil po níní, 29 u ní se v ráji měl. I přinesla košíček jablíček červených a podávala jedno mi k okusení z nich – tu napadl mi maně Adam, praotec náš, kterak ho svedl v ráji Evou sám satanáš. Dím tedy ku své mílce, chtě na reka si hrát: nemám chutě, mamá drahá, teď do jabka se dát. A začnu již o ráji své drahé hovořit: Považ, kdyby se takto mělo as s námi dít, vžij v minulé se doby, mysli, že síň ta ráj a já že jsem AdamemAdamem, a ty pak Evu hraj. – Jeť všude plno krásy v širém prostoru tom a tamo v dáli též že posvátný onen strom. V tom had že připlazí se a dvorný na pohled, tě ku ovoci nutí, jenom aby tě svedsved, a žádalžádal, abys také mně dala okusit; já nechtěl bych však ale jablko toto vzít, neb nejsem taká třtina, jak Adam praotec a nechci pozbýt ráje 30 pro takou – hloupou věc. Tu ona jen se směje a dí: nech hovor ten, pojď a obejmi mne, o lásce hovoř jen. I celuje a líbá mne chvíli nějakou a potom začne opět o jablku vést svou, a chválíchválí, kterak dobré a sladké jako med, jíž abych se nezdráhal a chutě jenom jed, a zas mne počne líbat, že víc se nebráním a chutě již jablíčko mi podávané jím – Tu vypukne však děva ve hlučný hlasný smích: vidíš to, můj drahoušku, tak spáchal Adam hřích. I shledal jsem, že Evě je těžko odolati, zvlášť Adama-li začne líbat a celovati. A kdyby nebes tvůrce dnes utvořil nový světsvět, ba že by Adam zase tak sveden – jabko sněd! –
Básně v knize Šaškonády:
  1. Co páni jsou!
  2. Amor a lakomec.
  3. Šáteček.
  4. Babička.
  5. Útěcha malých.
  6. Chvála prostředních.
  7. Chvála velikých.
  8. Co bych si přála.
  9. Účinky a příčiny.
  10. Ideál a skutečnost.
  11. Xantippa.
  12. Čím víc, tím líp.
  13. Novověký Adam.
  14. Alespoň líznout.
  15. Piják.
  16. Slib.
  17. Na Sahaře.
  18. Nad mrtvolou.
  19. Před plesem, o plesu a po plesu.
  20. Z vojenčiny.
  21. Tři krejčíkové.
  22. Proč? – proto!
  23. Z veršů bláznivého Karlíčka.
  24. Z Paříže.
  25. Jablko nepadne daleko od stromu.
  26. Také v nebi?
  27. Ty naše doutníky.
  28. Po plesu.
  29. Mé milce.
  30. Sídlo štěstí.
  31. Tajůtajemná samovražda!
  32. Ó, že není!
  33. Hajman Lövi.
  34. Žalostná píseň
  35. Nu, kdo by to byl řek’?
  36. Ach, jak marná –
  37. Vše jedno.
  38. Lehká pomoc.
  39. Z vděku.
  40. Nemožnost.
  41. Čeho třeba.
  42. Cena ženy.
  43. Manželovo přání.
  44. Samota.
  45. Ta pravá.
  46. Nezasloužený koš.
  47. Nemilý titul.
  48. Běda.
  49. Chyba.
  50. Pavlinka.
  51. Podivno!
  52. Alliance.
  53. Lehká pomoc.
  54. Nepravé porovnání.
  55. Strážce cnosti.
  56. Patrný nedostatek.
  57. Galantní.
  58. Pobožná.
  59. Stálost.
  60. Pouze.
  61. Pravda.
  62. Proto.
  63. Upřimné vyznání.
  64. Manželův kříž.
  65. Škoda.
  66. Plodnému spisovateli.
  67. Povzdech herce.
  68. Jindy – nyní.
  69. Pobožný.
  70. Dobrá rada.
  71. Šťastný choť.
  72. Vzorná křesťanka.
  73. Slovo a čin.
  74. Trn a růže.
  75. Hrdina.
  76. Starému manželi.
  77. Naši herci.
  78. Pobožné staré panně.
  79. Manželství.
  80. Zbožné přání.
  81. Stesk.
  82. Mé drahé.
  83. Příčina.
  84. Kázaní.
  85. Pravda.
  86. Přání.
  87. Proč?
  88. Bližní.
  89. Jak je líbo!
  90. Poslední vůle.