KLATOVSKÝ KYRYSNÍK.

KLATOVSKÝ KYRYSNÍK. Zvěst lidová.
Konečně podleh’ v boji nepřítel, byl zahnán v ruce kyrysníků sborem, jak statný poddůstojník povelel, ač nejmladší byl v sboru mužů skorem. A přijel velitel a zavolal: hle, jonák Němec, jistě naší krve, a vítěze se po vídeňsku ptal, co za krajana jsi a co byls prve. A všem jej chválil cizím jazykem, jun mlčel, až vůdce ptal se zas; pak promluvil však: „Syn české matky jsem a nerozumím Vám, co chcete as? 99 Když viděl jsem, že nepřítel, náš vrah, chce na nás vpřed, by dobyl naší země, ne o život, leč o ni měl jsem strach a srdce hněvem zakypělo ve mně. A tak jsem šťasten vysekal i vás a bez povelu; jazyk váš mně cizí – a učiním to věru zas a zas, až cizáctví z mé české vlasti zmizí. A chvály ani křížku nepřeji si, mám doma zdobu lesklejší: tam blíže Klatov narozen jsem kdysi, kde svévolně mne týrá pán, váš druh. 100