U MOSTU PRINCIPOVA V SARAJEVĚ.

Antonín Klášterský

U MOSTU PRINCIPOVA V SARAJEVĚ.
Když na národě spiatém tyran klečí, z úst jazyk rve mu, béře moc i práva, ký div, že národ přece jednou vstává a vzpoura divě valí se jak láva! Oč hrůznější však pro lid nebezpečí, když tyran hladí, dává jen a dává, vše pro rozkvět a pro blahobyt větší – jen o svobodě nesmí býti řeči! Jak silný národ, jenž těch darů nedbá, a když je béře, trpí při tom těžce a cítí jen, že cizí jho je kletba! Zde tyran hladil. Stavěl z kovu, ze skla, z kamene, dřeva, plnil trh i měšce. Lid mlčel jen. A přec tu rána třeskla. 42