DIVADLO A HYMNA.
Ó, nádherné to bylo divadlo!
Vzduch letěl svěží, zmlazen živlem novým,
syt smavým jasem běločervánkovým
z hry praporů, jež vlály nad hlav mořem,
a v každém oku žárné zrcadlo
dne toho slavnou rozkoš obráželo;
výš o hlavu se pialo každé čelo;
ba svatý Václav s bujarým svým ořem
tam nad náměstím zdál se kývat lidu,
tou plesnou chvílí vzrušen z nehybného klidu.
Šum valný rostl z oceánu hlav;
však čemu, komu vstříc se hrnul dav?
Zkad zelené jak z jara vypučely
ty ratolístky nade všemi čely?
Co ven se dralo z hlav i srdcí všech
jak blýskavice slasti? O svůj břeh
proč bouřně bilo citů vlnění?
To tím, že los jim hlásal: „Splnění!“
Že jitro vzplálo pro svobodu Čech
a slunce toho dne jí vyšlo na pozdrav!
Jásala Praha nad zmarem vraha.
Vyvzdorováno, vybojováno
hrdinskou krví v rozžehu prudkém,
odvahou k smrti, obětním skutkem
to, co nám po věk horlivou rukou,
rázností ducha, zklamání mukou,
voláním práva nepřivoláno,
křivdou a robstvím přec neudoláno:
vítězství národa, tyranův pád,
svoboda naše, náš svobodný stát!
104
A jásot duší uzavřít se nedal
již ve hrudích, již výrazu si hledal!
Neb ve svrchované své chvíli štěstí,
když národ prvně u cíle se spatří,
čta v dějin tváři, vznícen božskou zvěstí,
že sobě vrácen jest a na vždy svůj;
vznět úchvatný když druha s druhem bratří;
čím vše, co v srdci vře, Čech vypoví?
V ten den, kdy svoboda k nám přiletěla,
všech srdce spolným blahem otevřela
a lásku v nich jak zlatonosnou slůj,
tu v nadšení jak hlahol zvonový
se skromná, sladká píseň rozezněla:
„Kde domov můj?“
Ta píseň písní přítulná a milá,
ta vyřkla v rozechvěném ovzduší,
co plálo Čechům z duší do duší,
a v hymnu svobody se posvětila.
– – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Však po divadle onom velkolepém
když obemklo mne ticho mých čtyr stěn
a srdce klidnějším zas bilo tepem,
tu vzpomínky si předly živý sen.
I bloudila jsem duší v dávném čase,
kdy poprvé ta píseň ozvala se
tam v divadle tom, jemuž v čele psáno,
žeť „Otčině a Musám“ věnováno.
I sním, jak Musa česká v podruží
tam v trnovitém věnci z ostruží
jen živořila, panstvům příslužna,
a mzdou jijí byla trpká almužna...
Tam ve hře z lidu, „Fidlovačce“ prosté
ta píseň potulného harfeníka
se nesla v lid, a dráha její roste
vždy výš, až letmo s hvězdami se stýká,
105
v nichž osud národů se stanoví.
Zdaž za nás vše, co chceme, vypoví?
Tyl netušil, ni tvůrce „Dráteníka,“„Dráteníka“,
jenž nápěv ladný k vroucí písni složil,
že přijde český věk, jenž promění
jíji v hymnu triumfu a vzkříšení,
v žalm národa, jenž svobody se dožil!
Ta píseň tklivě líbezná a měkká –
kéž k pevné vůli vzpruhu pro nás chová!
Když nepřítel se stále dravě vzteká
i kuje s ďábly vražedlnou strůj,
nuž, pějme si, však tužme vzdor svůj znova,
ať měkkost plihá v tříšť nás nerozláme,
ať – svi a ve svém – v cizím jhu zas nezalkáme:
„Kde domov můj?“
Jak holubička bílá leť náš zpěv,
však Čechy zpíván, v nichžto lví je krev
i síla, nepřátelským vzdorům v zmar,
a chrabrost, republiky vznik a zdar!
106
POZNÁMKY K BÁSNI SVĚT A DIVADLO.
Mumraj, Lev Birinskij. – Strašidla, Henrik Ibsen. – Stará historiehistorie, Julius Zeyer. – Maska a tvář, Lugi Chiarelli. – Jiříkovo vidění, J. K. Tyl. – Premiéra na vsi, Josef Šmaha. – Cokoli chcete, William Shakespeare. – Komedie plná omylů, Týž. – Tragedie člověka, Emerich Madách. – Maškarní ples, Guiseppe Verdi (opera). – Královna plesu, Berezik Arpád. – Černé domino, Fr. Dion, Auber (opera). – Král Harlekýn, Rud. Lothar. – Faeton, Otakar Theer. – Ze života hmyzu, K. J. Čapkové. – Velký sen, Lad. Stroupežnický. – Nad našínaši sílu, Björnstjerne Björnson. – Syn člověka, F. V. Jeřábek. – Zmoudření Dona Quixota, Viktor DykDyk. – Světec nebo blázen, José Echegaray. – Praktikus, F. A. Šubert. – Pomluva, M. A. Šimáček. – Závist, F. V. Jeřábek. – Veta za vetu, W. Shakespeare. – Podpory společnosti, HenrykHenrik Ibsen. – Výlet pana Broučka, F. Procházka dle Svat. Čecha. – Excelsior, Menzotti. – Hloupý kousek, Fr. v. Schönthan. – Stará liška nad mladou, Hr. Fredro. – Svět zásad, Karel Pippich. – Bez boje, M. A. Šimáček. – Beránek, Brisson a Thurner. – Jan Žižka, Alois Jirásek. – Mezi bitvami, Björnstjerne Björnson. – Myška, Pailleron. – Křivé cesty, Jos. Štolba. – Čekanky, Fr. X. SvobodaSvoboda. – Útok zisku, Týž. – Peníze, Jos. Štolba. – V žití proudech, Růž. Jesenská. – Osamělé duše, Gerhat Hauptmann. – Námluvy, Čechov. – Zlatý déšť, Václav Štech. – Prodaná nevěsta, (opera) Bedřich Smetana, K. Sabina. – Ženichové, K. S. Ma-
[107]
cháček. – Josef a jeho bratří, (opera) Etienne Henry Méhul. – Lakomec, Moliére. – Bodří venkované, Victorien Sardou. – K životu, Jaroslav Vrchlický. – Bankrot, Björnstjerne Björnson. – Proletáři, Řehoř Cziky. – Odpoutané zlo, F. X. Svoboda. – Talisman, Ludv. Fulda. – Ďáblovy pilulky, (výpravná hra) Laloue, Bourgeois a Laurent. – Babička, (opera) Horák-Wenig. – Červená karkulka, (operetta) Serpette. – Zkažená krev, Lad. Stroupežnický. – Rozklad, F. X. Svoboda. – Co bylo, B. Viková-Kunětická. – Gordický uzel, Xav. Menhart. – V bludišti, Bož. Viková-Kunětická. – Nad propastí, Jar. Vrchlický. – Slavomam, Karel Pippich. – Misanthrop, Moliére. – Plody osvěty, L. N. Tolstoj. – Cop, B. Viková-Kunětická. – Svět mladých lidí, M. A. Šimáček. KamaraderieKamaraderie, Aug. Eugéne Scribe. – Žně, F. A. Šubert. – Komedianti, (opera) Leoncavallo. Tartuffe, Moliére. – Rabagas, Vict. Sardou. – Naši furianti, Lad. Stroupežnický. – Dvé Chalifů, (opera) Giacomo Mayerbeer. – Žurnalisté, August Freytag. – V panském čeledníku, Lad. Stroupežnický. – Služebník svého pána, F. V. Jeřábek. – Maloměstští diplomati, Jos. Štolba. – Divoká kachna, Henrik Ibsen. – Prorok, (opera) Giacomo Meyrbee. – Němá z Portici, (opera) Fr. D. Auber. – Midasovy uši, Jar. Vrchlický. – Tajemství, (opera) Bed. Smetana – Krásnohorská. – Chléb, Henri Ghéon. – Lucerna, Alois Jirásek. – Kolébka, Alois Jirásek. – Hřích, Abel. – Vina, Jaroslav Hilbert. – Závěť, Jos. Štolba. – Jan Hus, J. K. Tyl. – Ztracený syn, (Pantomimapantomima) Carré. – Domov, Herman Sudermann. – Její pastorkyňa, Gabriela Preissová. – Vetřelkyně, Maeterlinck. – Braniboři v Čechách, (opera) B. SmetanaSmetana, K. Sabina. – Psohlavci, (opera) K. Kovařovič, K. Šípek. – Dravci, ChruščenChruščen. – Čech a Němec, J. N. Štěpánek. – Ďáblova legenda, J. J. Kolár. – Mnoho přátel naše škoda, Vict. Sardou. – Starouškové, Zd. Kolovrat Krakovský. – VjařmuV jařmu, B. Viková-Kunětická. – Ranní ropucha, Vik. Dyk. – Spolek mladých, Henrik Ibsen. – Jiný vzduch, M. A. Šimáček. – Daleko široko rozvětvené spiknutí, Aug. E. Scribe. – Mnoho povyku pro nic za nic, SchakespeareShakespeare. – Finale, Tereza Kepková-Novotná. – V studni, (opera)
108
Vilém Blodek, Karel Sabina. – Potopený zvon, Gerhart Hauptmann. – Modrý pták, Maeterlinck. – Drama čtyř chudých stěn, F. A. Šubert. – Život pouhý sen, Calderon de la Barca. – Fialka, F. KX. Svoboda. – Bílé růže, Felice Cavlotti. – Narcis, Emil Brachvogel.
109
OBSAH:
Úvod od (Ferd.(od Ferd. Strejčka)7
Sen či život17
Po Libuši. (Bedřich Smetana, Jos. Wenzig)18
Dráteník. (Frnat. Škroup, Jos. Kras. Chmelenský)19
Josef Kajetán Tyl. (Ferd. Šamberk)21
Náramek. (Emanuel Bozděch)22
Kouzelná flétna. (W. A. Mozart)24
Noc na Karlštejně. (Jaroslav Vrchlický)26
Po Macbethu. (Will. Shakespeare)29
Panna Orleánská. (Fr. v. Schiller)31
Zlato Rýna. (Richard Wagner)33
Po Hamletu. (W. Shakespeare)35
Milada. (Vácslav Vlček)38
Záhuba rodu Přemyslovského. (Ferd. Mikovec)41
Po bludném Holanďanu. (Richard Wagner)43
Cesty veřejného mínění. (F. V. Jeřábek)45
Loupežníci. (Fried. v. Schiller)48
Princezna Pampeliška. (Jaroslav Kvapil)51
Pohádka o zlatém klíči a živé vodě. (Vilma Sokolová)54
Královna loutek. (Bayer)56
Divotvorný klobouk. (Václav Klim. Klicpera)59
Don Juan. (VW. A. Mozart)62
V sudě Diogena. (Jaroslav Vrchlický)64
Marta. (Fried. v. Flotow)67
Šelma sedlák. (Ant. Dvořák - Veselý)70
Po Čarostřelci. (K. M. Weber)73
Čert a Káča. (Ant. Dvořák, Ad. Wenig)77
OtelloOthello. (Shakespeare)80
Jan Výrava. (F. A. Šubert)83
[111]
Vláda tmy. (LeoLev Nik. Tolstoj)85
Vlast. (Victorien Sardou)87
Vojnarka. (Alois Jirásek)90
Sulamit. (Julius Zeyer)93
Svět a divadlo95
Divadlo a hymna104
Poznámky k básni Svět a divadlo107
E: až; 2002
[112]