Z DENÍKU Mlle DE T.

Josef Svatopluk Machar

Z DENÍKU M^lle DE T.
10.
5. října 1789.
U markýzy de L. jsme s papa byli a toť se ví, že všichni hovořili, jak vzniklo hnutí to a co se dělo a jak by teď se zastaviti mělo – myšlení za dne, sny v neklidném spaní se kol těch věcí točí bez přestání – a mluvili tak páté přes deváté, až Mirabeau – jej zřela prvníkráte jsem v životě – řek určitě a klidně, že král i s královnou v tom zhynou bídně a luza z ulic zneuctí jich těla. Společnost celá pak se odmlčela a Mirabeau dál mluvil. Já už dříve slýchala, že měl žití pohyblivé, romanů na sta, souboje a dluhy i na pevnostech trest odseděl tuhý – a tak jsem si ho bystře prohlížela. Je krásně ošklivý, bych pravdu děla, lví hlavu má, a strašnou velkou, hrdou, tvář samý dolíček, šíj mužnou, tvrdou, když hovoří však tím svým hlasem jasným, zrak zahoří mu svitem přeúžasným a ozáří mu líce, klenbu čela – že krasšího jsem muže neviděla. Pak dokreslil mi papa obraz jeho: muž nevšední a ducha velikého, nesporně prvý řečník parlamentu a kdyby vůdcem též byl, on by jen tu 72 bouř zastavit moh, odstranit a stišit, jak výbuch její uměl připospíšit. Však nemá víry, Dvůr se nepřemůže a parlament už podezřívá muže, že prý – (tu papa odměřeně stich, i vůči mně je bedliv v řečích svých). – A při všem vzrušení tom život plyne šedivě, dlouze... jako když se šine berlína stará prachem cesty s tíží a cestujícím nuda oči klíží a klímá kočí, ba i koně v chůzi. A přec je tolik neklidu a hrůzy ve všem, co kolem... 73

Básně v knize Oni (in Roky za století 1, in Svědomím věků 6, in Macharovy spisy, svazek 19):