VITTORIO ALFIERI

Josef Svatopluk Machar

VITTORIO ALFIERI 18. srpna 1792
Ha, Svoboda! Já, jenž jsem pěvcem jejím, vím, co to Svoboda jest. Všecko jiné, než Svobodou co zovou tihle blázni, taškáři, histrioni, loupežníci! Já uviděl ji, Svobodu tu vaši, a hrozil se jí. Životem bych býval zaplatil málem cenu seznámení a málo něžnou vlídnost při rozchodu. Chtěl z Paříže jsem vyjet, hnus a odpor zapřáhly koně mojí diligence, z hrůz zblázněného pekla chtěl jsem odvést svou hraběnku, jež očí mých je světlem a o Svobodě pod jiným snít nebem. Prokletá Paříž! Dojedeme k bráně a gardistů pár otevřít se chystá vrat mřížoví – tu z krčmy vedle vyjde zběsilců spousta – třicet jich být mohlo, jsou bez košilí, opilí a rudí, zří vztekle k vozům našim, kufry vidí a hlučet začnou, boháči že táhnou z bran pařížských, své jmění odvážejí, a lid tu zbude s hladem, bídou, nouzí. Strh hluk se, hádka: střízliví nás chtěli vypustit z města, opilci zas zdržet – tu vyskočím a pas jim ukazuji: Sem pohleďte a čtěte! Nevidíte? Jsem Alfieri, Ital, žádný Francouz, hle – čtěte, prosím, porovnati račte, vysoký – ano, hleďte, rudovlasý a hubený – tak popsán v tomto pasu 91 a tak zde stojím – srovnejte to přece – pas vaše úřady mi vystavily – u čerta, pusťte, chci se dostat z brány! – A zatím se jich ke stu shromáždilo zuřivých ďáblů. Zapalte ty vozy! Toť emigrant a jistě aristokrat! Kamením na ně! Na radnici s nimi! Tak řvali, ječeli a hrozili mi. Já chvěl se vztekem, že to pusté lání mou paní asi v diligenci děsí a že jsem bezmocen, jen zraky moje dýk sta a sta v ta otevřená hrdla Svobody dětí vbíjet nepřestaly. Za valnou chvíli canaille ta pustá, svým vlastním řevem asi unavena, utichla trochu – stráž mi pokynula – já do vozu vstoup – mříže zaskřípěly – a postilioni mí práskli v koně. My vyjeli. Za námi zdvih se pokřik, hvízdání, kletby – – neměli jsme touhy, než jet co nejrychleji z této země prokleté bohy, poskvrněné lidmi, a koně strhali jsme, bychom byli u břehů Arna... Jsou-li svobodnými Gallové ti – pak já, jenž Svobody jsem básníkem předním, jsem jen bídným rabem. 92
Básně v knize Oni (in Roky za století 1, in Svědomím věků 6, in Macharovy spisy, svazek 19):
  1. NESMRTELNÍ
  2. BILLET
  3. DÍK
  4. LÁSKA K BLIŽNÍMU
  5. HRDINA DVORU
  6. MILES GLORIOSUS
  7. KDYŽ TANČILI NA SOPCE... I.
  8. WATTEAU ILUSTRUJE GALANTNÍ POVÍDKU
  9. LOUIS XV.
  10. NÁHROBEK MARŠALA MORICE SASKÉHO V KOSTELE SVATÉHO TOMÁŠE VE STRASBURGU
  11. JOSEF II.
  12. KDYŽ TANČILI NA SOPCE... II.
  13. KATEŘINA II.
  14. REVOLUCE
  15. Z DENÍKU Mlle DE T.
  16. ODA KLOPSTOCKOVA
  17. LOUIS XVI. I.
  18. LOUIS XVI. II.
  19. Z DENÍKU Mlle DE T.
  20. ROBESPIERRE
  21. Z DENÍKU Mlle DE T.
  22. LAFAYETTE
  23. Z DENÍKU Mlle DE T.
  24. MIRABEAU I.
  25. II.
  26. Z DENÍKU Mlle DE T.
  27. VITTORIO ALFIERI
  28. Z DENÍKU Mlle DE T.
  29. SEPTEMBRISTI
  30. U JEMAPPES
  31. BARNAVE
  32. DANTON I.
  33. NÁLADA OBČANA LAVALA DNE 21. LEDNA 1793
  34. FRIEDRICH SCHILLER
  35. TANČÍ SE KOLEM GUILLOTINY
  36. ANDRÉ CHÉNIER
  37. MARAT
  38. CESTOU KE GUILLOTINĚ
  39. GOETHE
  40. BRISSOT
  41. DANTON II.
  42. Z DENÍKU Mlle DE T.
  43. MARIE ANTOINETTE
  44. Z DENÍKU Mlle DE T.
  45. EROTIKA VE STILU DOBY
  46. Z DENÍKU Mlle DE T.
  47. TOULON
  48. DANTON III.
  49. SAINT-JUST
  50. CAMILLE DESMOULINS
  51. GENERÁL „BAJONET“
  52. ANACHARSIS CLOOTS SNÍ
  53. ROBESPIERRE I.
  54. DANTON IV.
  55. SESTRA MARATOVA
  56. ROBESPIERRE II.
  57. ROBESPIERRE III.
  58. FOUQUIER – TINVILLE I.
  59. II.
  60. NICOLAS CHAMFORT
  61. BARRAS
  62. GENERÁL BONAPARTE
  63. DĚTI REPUBLIKY V ITALII
  64. JOSEFINA BEAUHARNAIS
  65. GENERÁL DESAIX
  66. GEORGE WASHINGTON
  67. HRDINA ULICE