U JEMAPPES

U JEMAPPES (6. listopadu 1792)
– a rakouští husaři s vrchu Hurá! a Prusové do boku pálí – – Poklesá prapor! Toť jatka jen zlá! Půl našich v krvi se válí! – – Občane generale, není možno! – – Chraň se, kdo můžeš – Zvlnily se řady a obrátily frontu. Jednotliví už odhazují tornistru a pušku – – Zrud Dumouriez: – Jakže, bratří moji, Francie děti vidím na útěku?! – Tak běžte, bratří, běžte do Paříže – a vyřiďte, že nepřítel vám v patách, – že rozlil se už všude po Francii – a vyřiďte, – že general váš leží u Jemappes na praporu Revoluce! – Vojáku vyrval trojbarevný prapor a dál se o ně nijak nestaraje, zdvih žerď a šavli, do vrchu se řítil a zanotoval píseň Revoluce: – Ku předu, dítky Francie – hlas jeho dunění děl, praskot pušek a dusot kopyt zvučně přehlušuje: – den slávy na trůn usedá! – 98 tak s praporem a šavlí, oheň v očích jak lev se žene do rakouských jezdců: – Hle, proti nám tyranie – už nepěje sám, na sta hrdel kolem, a bajonetů ocel k předu pádí: – krvavý prapor pozvedá! – – – – – – – – – – – – – – – – už nepozvedá. Jako zžaté klasy husarů řady s poděšených koní v prach země krví pokropený letí. A děla Prusů zmlkají a touží z míst odejít, kde marně tolik hřměla, však už jsou tady Revoluce děti a obracejí hrdla jejich vřelá v rovinu dolů, kde se šiky plouží armády zbité Rakušanů, Prusů, a pozdrav posílají jim z těch kusů a Revoluce píseň dále pějí, jen tempem volnějším a pokojněji... 99