MLADOST

Jan Opolský

MLADOST
O mladost, šláři mlhavý, jenž halíš moje představy do kouzelného mžení.mžení, tvé snění schopnost větší má zřít duševníma očima, co dnes už zříti není. A vjímat letmý věcí kyv, jej chápat jemnějemně, jako dřív se lidským smyslům dělo, sil země cítit klokot, var, vždy živoucí, byť zrůdný tvar, všech věcí duch i tělo. I slyšet tajné mluvy spád znít odevšud a odnikad a chvět se k svému mozku, směs rozkoše v svých prsou mít, když nepoznaný jihne cit, jak tání sněhu, vosku. Zřít živé vrchy v mysli čnět, žhnout oheň pyšně, tuhnout led a vichr čelit vodě, vln stavbu vrátkou vidět růst a z očí svých a ze svých úst vlát žízeň po svobodě. Znát mračen tah, směr bludných cest zář v modré dálce bílých měst, 37 sen z trópů přišlých lodí, tříšť amethystů, rubínů ve předposlední hodinu když slunce bleskem hodí. Třpyt astrální a luny klam, jež mrtva je, ač trůní tmám a mořím této země, pít mythus dějů, kvas a šum, jak vynáší se k nebesům a hřímá z hlubin země. 38

Básně v knize Verše o životě a smrti: