JAK ALTEM FLÉTNY...

Jan Opolský

JAK ALTEM FLÉTNY...
Jak altem flétny, chvěním cella by ze hrudi se vytrácela ve truchlé písni sama krev, tak pěje kos. Čteš v jeho hlase, jak žije se, jak umírá se... A to je více,více nežli zpěv. Ach, to je víc,víc než mluva sama! Čteš romanci, čteš těžké drama, jak tebou samým psaných knih. To ani snad zpěv ptačí není, tvá bolest to, tvůj stesk a snění, tvé rozkoše a též tvůj hřích. Tak pěje kos, když den se šeří, když hasnou jiné hlasy v keři, ve vrchu jedle sám jsa skryt. Šlář soumraku, jenž halí mlází, zpěv v diskretnosti doprovází, již lze i dechem porušit. 39
Básně v knize Verše o životě a smrti:
  1. NEGACE
  2. JARO
  3. SELANKA
  4. MĚSÍC
  5. VE SPÍCÍM MĚSTĚ
  6. TICHÁ STRÁŇ
  7. SMRT
  8. ROMANCE
  9. ASYL
  10. HŘBITOV
  11. NOCI
  12. OBERON
  13. KONEC LOUTKY
  14. MYTHUS
  15. VÁNOČNÍ PÍSEŇ
  16. PŘED SVÍTÁNÍM
  17. ROMANCE ROKOKOVÁ
  18. VERŠE K RENANOVI
  19. POHÁDKA O PĚVCI
  20. MLADOST
  21. JAK ALTEM FLÉTNY...
  22. SVÁTEČNÍ JITRO
  23. VTĚLENÍ
  24. DUŠE
  25. DO HLUBIN
  26. LETNÍ NOC
  27. PO PROUDU
  28. HEREČKA
  29. NA ELBĚ
  30. STÍNY NAD KRAJEM
  31. POUSTEVNICTVÍ
  32. DOMA
  33. DIVADÉLKO
  34. STROM POZNÁNÍ