VE SPÍCÍM MĚSTĚ

Jan Opolský

VE SPÍCÍM MĚSTĚ
Ve spícím městě všecka okna slepá. Kol čiší chladno. Atmosféra sklepa a vlhký smoud. Tma, sestra klidu němým kynem zve tě, jen prsa chrámu v těžké silhouetě zříš matně pnout. Tma roste ze tmy. Uplývá a vlaje. Ty nemůžeš, že smysly namáhaje dlít mimo ni, jak prorva v kosmu jeví se ti velká, z níž sama Smrt, ta tichá ničitelka se vyroní. Cvak hodin věžních měří podle práva, taj života ti k rozluštění dává a chvíle plení; vše, co jsi volal, jsou jen slova plochá, svět, ticho v něm, se s dravostí jen kochá v tvém osamění. 9