SVÁTEČNÍ JITRO

Jan Opolský

SVÁTEČNÍ JITRO
Luka jsou plna mdlobné vůně, pozvedá hlavu ten, kdo stůně, závan ho čistý oblétá, veliká mračna jako lodi pobledlým mořem vítr vodí daleko kamsi do světa. Chvějí se v šumu bílé břízy, kolotá skrytý oběh mízy, tak jako lidská, vroucí krev, vlní se ozón, chví a třese, vzdouvá se z modrých hlubin v lese chladného stínu korouhev. Hlaholí zvony. Báně duní, hluboké hlasy zemských tůní derou se k sluchu z podsvětí, můžeme, jsme-li duchem čističisti, mystická dějstva znát a čísti, nezvyklé šumy slyšeti. Hlaholí zvony. Starci šedí na život zašlý smírně hledí bez slzí hojných, bez žalu, mění se sféry, stavy světa v přemnohých svitech vidmo zkvétá tak jako plání opálu. Zavání růže. Myrta dýše, snáší se mráčky pylu tiše 40 k plození, ke křtu, ku zrání. Hlaholí zvony. Starci siví pohledem kalným v prázdno civí ve hluchém, změklém usmání. 41
Básně v knize Verše o životě a smrti:
  1. NEGACE
  2. JARO
  3. SELANKA
  4. MĚSÍC
  5. VE SPÍCÍM MĚSTĚ
  6. TICHÁ STRÁŇ
  7. SMRT
  8. ROMANCE
  9. ASYL
  10. HŘBITOV
  11. NOCI
  12. OBERON
  13. KONEC LOUTKY
  14. MYTHUS
  15. VÁNOČNÍ PÍSEŇ
  16. PŘED SVÍTÁNÍM
  17. ROMANCE ROKOKOVÁ
  18. VERŠE K RENANOVI
  19. POHÁDKA O PĚVCI
  20. MLADOST
  21. JAK ALTEM FLÉTNY...
  22. SVÁTEČNÍ JITRO
  23. VTĚLENÍ
  24. DUŠE
  25. DO HLUBIN
  26. LETNÍ NOC
  27. PO PROUDU
  28. HEREČKA
  29. NA ELBĚ
  30. STÍNY NAD KRAJEM
  31. POUSTEVNICTVÍ
  32. DOMA
  33. DIVADÉLKO
  34. STROM POZNÁNÍ