MYTHUS

Jan Opolský

MYTHUS
Lidem mythus milujícím za to míti sluší, že jest nadán každý kámen skrytou vlastní duší od nikoho nezbádanou, pouze v snění čirém uvedenou v kontakt pevný s celým všehomírem. Lidé mythus milující vidí též a cítí v každém stromu zpodobněné těžké lidské žití od počátku do skončení, od kolébky k rovu ve stu různých metamorfos duši tuto znovu. Lidé mythus milující zrozeni jsou k tomu, mračné báje komponovat ze šelestu stromů, poslouchati se vznícením hukot lesem hnaný, rozléhavá preludia hraná na varhany. Lidé mythus milující mohou v chladném mechu slyšet k zemi přichýleni ohlas vlastních vzdechů, který se zdá od pravěků naplňovat zemi. Za jedno jest srdce země s tvory svými všemi. 22