ĎÁBELSKÁ RHAPSODIE.

ĎÁBELSKÁ RHAPSODIE. Z Čínské knihy říšského náboženství „Sung“. (K polemice biskupa Brynycha s drem H. o svatého Jana.)
Mandarin Čang-ti-oli (dopadnuv mudrce Meng-ce v předpokoji své ženy Ču-lu-u-hy):
„...ó, velká kryso, velká, dlouhovousá, jež ve tmách vztekle patu moji kousá, již rožeň připraven, a vidím jámu, v níž čongy*) lezou tam a sem, a hrozného stát vidím Parabrámu s chřeštýším u ní ocasem. Ó, velká kryso, ďáblů dav se hrne, tvá duse ještěří nechť trne, trne, a rozen točí se, a oheň z pekla již na tvé čeká holinky! Jen prstem hnu, a dvorní krejčí Ke-kla ti poslední šil nankinky...“ (Vytrhne revolver a střelí Meng-ceovi do úst.)
*) čínské dešťovky, mravenci, ropuchy atd.
231 Meng-ce (vyplivne kouli, utře si ústa a pokračuje klidně):
„,Máš v očích, nechci říci ani co že! Už zastrč revolver a nechej nože, tu viz, jeť jasno to jak svatá duha, a pražádný již klam a mam: vždyť ženou nebyla tvá Ču-lu-u-ha, jen koukni se a pohleď tam!‘“ (Meng-ce vyrazí dveře do pokoje Ču-lu-užina, jenž je proměněn v řeznický krám, a na jediném jeho háku visí dlouhý, uzený jazyk.) „,Hle, slepče, ďáblů hra tě dlouho mátla, až ruka má v ni obezřetně hmátla. Teď kouzlu konec, pravda vždycky platí, byť chvilku byla žebráckou, ten jazyk sobě můžeš udělati s kyselou večer omáčkou...‘“ Čang-ti-oli (podrážděně bez překvapení nad proměnou své ženy):
„Jeď k čertu! Vždyť jsem já to dávno věděl, že Ču-lu-u-ha od kolika neděl jest kouzlem Ramy takto utvořena. Však přece dav se koří jí jak pravé, bílé, svaté dceři nebes, a za nikým tak přepokorně nelez s plnými měšci rupií. Co tobě po tom? Kletý, stokrát podlý, má pomsta strašná za to s tebou prodlí, a jako Kain té msty nes děsnou stopu a skvrnu na věk bezmezí! Fú, jazyk s háku místo tvého copu, a Čínou nos cop hovězí!...“ (Meng-ceovi upadne cop, a místo něho přilípne se mu dlouhý uzený jazyk. Meng-ce, mezitím co Čang-ti-oli tluče palicí na obrovský gong, popadne jazyk, otočí jej jako smyčku kolem krku mandarinova a zadrhne. Čang-ti-oli vypustí palici gongu, vypoulí oči a zemře. Meng-ce uřízne si jazyk od lebky a hodiv jej s vítězným smíchem mezi překvapivší služebnictvo zmizí.)
232